aliens_halfbabys


 

 

 

 

 

Díl 1. Tajemství Déjà vu

Často se ve své blízkosti můžete setkat s lidmi, kteří prožili velmi zajímavé pocity při návštěvě naprosto neznámého, dříve nepoznaného místa, kde nikdy nebyli, a přesto toto místo znají velmi důvěrně. Ano pokud byste hádali, že bude řeč o psychologickém jevu nazvaném Déjà vu, bude Váš tip správný.
V dnešním prvním díle seriálu na pokračování se zaměříme na jev paramnésie nazvaný také jako Déjà vu. Toto slovo pochází z francouzského termínu, které znamená „už jednou viděné“. Tento stav lze významem přirovnat k intenzivnímu pocitu, kdy člověk prožívá situace, které již prožil, viděl nebo slyšel. Termín Déjà vu byl poprvé použit francouzským psychologem Émile Boirac narozeným 26.srpna 1851, který tento termín použil ve své knize Budoucnost psychologických věd. Význam slova Déjà vu je zde přisuzován prožitku, který je současně doplněn pocitem důvěrné známosti. Většina těchto situací může být pro člověka spjata s pocitem něčeho zvláštního, nepřirozeného, mystického. Dají se tyto neobvyklé situace rozluštit dostupnými prostředky, nebo se jedná o zásahy něčeho dalšího, co prozatím neumíme vysvětlit ?
Touto otázkou se vědci zabývali již na počátku 19. století, kdy bylo vyřčeno mnoho teorií o tomto záhadném jevu, ale vždy bez nějakého podstatného výsledku, který by objasnil prožívané situace. Věda se za tu dobu posunula velmi kupředu a s ní přišly i další teorie - mezi nejčetnější patří například proces vizuálních vjemů. Do této skupiny patří teorie o špatném časovém sladění mezi částmi mozku, pravou a levou hemisférou. Každá z těchto hemisfér ukládá informace nezávisle na sobě a výsledný obraz podává jako jeden celek. Při tomto procesu však může dojít k zpoždění přenosu z nedominantní hemisféry do dominantní hemisféry, která obdrží jednu totožnou informaci dvakrát, první ihned a druhou s malým zpožděním. Mozek po přijetí druhé informace vyhodnotí, že tento obraz již zná z dřívějšího prožitku, ale není schopen rozlišit časový rozdíl. Tyto odlišné informace mozek vyhodnotí jako již něco, co jsme prožili v minulosti.
Pocit Déjà vu je dle psychologů obvykle velmi krátký jev, který je zároveň velmi prchavý, téměř nemožný zachycení nebo zdokumentování, a právě tuto myšlenku využil při své práci student z britské University of Leeds Akira O'Connor, který spolupracuje s doktorem Moulinem. Jejich společným cílem je vytvořit a zkoumat tento fenomén v laboratorních podmínkách. Akira O'Connor za pomocí hypnózy provádí pokus se studenty, kteří si zapamatují slova, která jim byla ukázána, a později je uvede do hypnózy a tato slova jsou během tohoto procesu zopakována. V hypnóze však studenty přiměje nejprve k tomu, aby tato slova zapomněli a v dalším kroku k pocitu, že již tato slova znají z dřívější doby. Studenti jsou po ukončení žádáni, aby sdělili své osobní pocity, jak skutečně cítí déjà vu - a k tomu přiřadí data, na která si mohou vzpomenout a na která ne.
Výsledky těchto pokusů jednoznačně dokazují, že tento jev lze vyvolat na základě dvou oddělených procesů. Vědecká skupina z Leedsu mimo jiné zkoumá a spolupracuje s lidmi, kteří trpí chronickými déjà vu . Prozatím našli způsob testování včetně toho, jak tyto otázky klást a v dalším kroku se chtějí zaměřit na snížení problému chronického déjà vu.

Autor: Fajnbox

 

Průvodce světem záhad - největší záhady, tajemno a mystika, paranormalní jevy, UFO, duchové a další tajemství...Fajnbox.cz